POPIS

kon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, požaduje v cílech a úkolech územního plánování, § 18, odst. 4, určení podmínek pro hospodárné využívání zastavěného území a zajištění ochrany nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Uvedený požadavek je dále rozveden v § 53, odst. 5, písm. f), ve kterém se uvádí, že součástí odůvodnění územního plánu je i "vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch".

V metodice "Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezeni zastavitelných ploch", vydané Ústavem územního rozvoje v roce 2008, se mj. uvádí, že "vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch je činností vysoce odbornou, vyžadující podrobnou znalost poměrů v území, potřeb obce a předpokladů jejího rozvoje."

Zastavitelné plochy pro bydlení, ať už v podobě čisté či smíšené, se na potřebě zastavitelných ploch v územních plánech obcí podílejí největší mírou. Jejich vymezení musí být provedeno s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území, což je požadováno § 18, odst. 4, stavebního zákona.

Potenciál rozvoje území se promítá především do demografického vývoje jak v obcích, tak i v širších regionech. Míra využití zastavěného území bydlením je dána mj. poměrem obydlených a neobydlených bytů v obci a velikostí bytových domácností. Významným faktorem, ovlivňujícím míru využití zastavěného území, je úbytek počtu obydlených bytů, který se v současnosti promítá především do zvyšování počtu objektů užívaných pro rodinnou rekreaci.

Pro objektivní zjištění potřeby zastavitelných ploch v územním plánu obce je nutné ve střednědobém časovém horizontu zpracovat prognózu počtu obyvatel v obci a odhadnout velikost úbytku bytů a poklesu zalidněnosti bytů. Tyto činnosti jsou vysoce odbornými a je k nim možné přistupovat pouze s podrobnými znalostmi zákonitostí demografických trendů i trendů v oblasti bydlení. Podkladem jsou především výsledky sčítání lidu domů a bytů a další specifické podklady, např. údaje o velikosti pozemků pro rodinné domy, které jsou poskytovány Českým statickým úřadem.

Kalkulačka URBANKA byla připravena v roce 2011 v rámci projektu "Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit", který byl součástí programu výzkumu Ministerstva pro místní rozvoj WD-05-07-3. Na řešení projektu se podílely tři instituce, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., Institut regionálních informací, s.r.o. a Katedra městského inženýrství fakulty stavební na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava se sídlem v Ostravě. V roce 2013 byla kalkulačka aktualizována na základě konečných výsledků sčítání lidu domů a bytů 2011 a na základě průběžné evidence obyvatel ČSÚ.

Kalkulačka URBANKA obsahuje údaje o počtech obyvatel a obydlených bytů v obcích na začátku roku 2013, aktualizovanou prognózu vývoje počtu obyvatel ve všech obcích ČR do roku 2028, upravené koeficienty míry úbytku obydlených bytů a poklesu zalidněnosti bytů a nově přepočítané údaje o průměrné velikosti pozemků pro nové rodinné domy. Kalkulačka umožňuje úpravu a zpřesnění těchto údajů dle podrobných znalostí uživatele a modelování variant rozvoje obce.

Při aplikaci kalkulačky je možné předpřipravené údaje upravovat dle aktuální situace v obci a dle konkrétních odborných představ uživatele, týká se to především předpokládané intenzity odpadu obydlených bytů a míry dlouhodobého poklesu zalidněnosti bytů. Pro výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení je nutno upřesnit i podíl bytů, které se budou realizovat v zastavěném území nástavbami, vestavbami, přístavbami, v prolukách apod. Očekávaný podíl bytů na nových plochách je nutno stanovit s ohledem na strukturu a možnosti zástavby konkrétní obce.

Potřebu ploch výrazně ovlivňuje i podíl nových bytů v bytových domech, který zejména ve městech představuje výraznou položku upravující výslednou potřebu ploch. Zásadními parametry je průměrná velikost pozemku rodinného domu (je nutné počítat i s cca 20 % pozemku na obslužné komunikace, ochranná pásma, zeleň apod.) a průměrná velikost pozemku pro jeden byt v bytovém domě, do které se především promítá průměrná podlažnost a nároky na veřejná prostranství v okolí včetně ploch pro parkování.

Posledním vstupem je stanovení přiměřené rezervy ploch územního plánu, která může jednak pokrýt neočekávaný zájem investorů o bytovou výstavbu v obci a jednak vytváří pojistku, neboť u většiny pozemků není v době zpracování územního plánu zcela jisté, zda budou v nejbližších letech nabídnuty k zástavbě. Kalkulačka nezahrnuje bilanci druhého bydlení.

Publikace URBANKA ke stažení.